Syndrom vyhoření přichází pomalu a ještě pomaleji odchází + online test

O psychosomatické nemoci zvané syndrom vyhoření se poprvé v odborném světě zmínil americký psychoanalytik Herbert Freudenberg v roce 1974. Ten vydal článek, v němž popisoval příznaky typické pro syndrom vyhoření u lidí pracujících v takzvaně pomáhajících profesích s dlouhodobým psychickým vypětím.

O několik let později pak vznikla škála známá jako Maslach Burnout Inventory, podle které se syndrom vyhoření u lidí diagnostikoval. Stále byl však považován za „pouhý syndrom“. Jako nemoc syndrom vyhoření klasifikovala Světová zdravotnická organizace až v roce 2019!

Koho syndrom vyhoření ohrožuje nejvíce?

Syndrom vyhoření se může projevit skutečně u kohokoliv, nezávisle na tom, jakou profesi vykonává, nebo jakou má povahu. Přesto bychom v rámci populace našli skupiny, které budou vzhledem ke své pracovní náplni k tomuto syndromu mnohem náchylnější. Jsou to především skupiny osob, jež každý den pracují s dalšími lidmi a nesou na svých bedrech velký kus zodpovědnosti.

Typicky se jedná o zdravotní sestřičky, lékaře, sociální pracovníky, pedagogy, hasiče nebo třeba manažery.

Pomáhající profese

Čím to je? Jakákoliv profese, jejíž posláním je péče o další osoby, s sebou přináší velkou psychickou zátěž. V těchto povoláních se totiž denně setkáváte s problémy jiných lidí, s jejich trápením, se snahou pomoci. V některých profesích se navíc musíte velmi často vyrovnávat se smrtí člověka.

Taková psychická zátěž organismu rozhodně neprospívá a v dlouhodobém měřítku může zvyšovat hrozbu onemocnění syndromem vyhoření. Konec konců není aktuálnější téma, než dlouhodobá nadměrná zátěž vyvíjená na zdravotníky v době covidové krize.

Workoholici a manažeři

Mezi další ohroženou skupinu patří workoholici, kteří si na sebe nakládají více úkolů a povinností, než jsou reálně schopní zvládnout. Typickým příkladem bývají manažeři a majitelé velkých firem a korporací. Kromě psychického vyčerpání se u těchto lidí se začne brzy projevovat také únava fyzická. Její potlačování pak problémy ještě zhoršuje.

Lidé psychicky labilní

Syndrom vyhoření často dopadá také na lidi méně psychicky odolné, např. na lidi se sklony k úzkostem, k depresím nebo na osamělé osoby. Mezi osamělé, a tudíž náchylnější osoby mohou paradoxně patřit i maminky na mateřské dovolené. A to v případě, pokud celý den tráví s dítětem samy doma a jsou naprosto odříznuté od svého okolí.

On-line test: Hrozí u vás syndrom vyhoření?

Test vychází z metodiky Tedium Measure, autorkami jsou Christina Maslachová a Ayala Pinesová (1981). Tedium znamená „znechucení“. Výhodou tohoto testu je, že jeho vyplnění a vyhodnocení nezabere mnoho času. Prozradí vám, zda jste syndromem vyhoření ohroženi – pomůže vám zjistit, jaký máte vztah k práci a k životu a jak se celkově anebo právě v tuto chvíli cítíte.

Prevence syndromu vyhoření

Léčba syndromu vyhoření bývá velmi náročná a velmi zdlouhavá. Obvykle probíhá formou terapie. K úplnému vyléčení ale vede mnohem komplikovanější cesta. Prevence tohoto zrádného onemocnění by proto neměla být v žádném případě podceňována. S velkou odborností a zároveň lehkostí o ní ve své knize mluví i zkušený psychiatr Radkin Honzák.

Co tedy pomáhá? Jedním z nejdůležitějších faktorů prevence syndromu vyhoření je bezpochyby kvalitní spánek dlouhý alespoň 8 hodin. Hned po něm následuje desatero:

Syndrom vyhoření a jeho fáze

Na syndromu vyhoření je nejzrádnější to, že přichází velmi plíživě a postupně. Nejčastěji bývá spojován právě s problémy v zaměstnání. Jeho nástup může trvat dokonce i několik let. Projevuje se několika na sebe navazujícími fázemi:

1. Prvotní nadšení a radost
2. Ztráta nadšení a stagnace
3. Frustrace a nástup zdravotních potíží
4. Celková apatie, pokračování potíží
5. Naprosté vyčerpání = vyhoření

Příznaky syndromu vyhoření

Příznaky syndromu vyhoření se vždy rozdělují do dvou skupin, na problémy psychické a fyzické. Neplatí přitom, že by jedna skupina byla nebezpečnější než druhá. Psychické problémy se s těmi fyzickými navíc často prolínají. Proto bývá syndrom vyhoření považován za psychosomatické onemocnění.

Léčba syndromu vyhoření

Úspěšná léčba začíná samozřejmě úspěšnou diagnostikou nemoci. K té se v České republice využívá speciální test ve formě dotazníku. Odpovědi se pak vyhodnocují dle škály vyhoření. Pokud se obáváte, že byste syndromem vyhoření mohli trpět i vy, vyzkoušejte si náš online test výše. Ten vám může pomoci odhalit, v jakém psychickém stavu se nyní nacházíte.

Jakmile vstoupíte do ordinace odborníka (obvykle psychologa, psychiatra nebo psychoterapeuta), máte první a nejdůležitější krok za sebou. Uvědomit si a připustit si, že trpíte psychickou chorobou, je základ, od něhož se dále odvíjí postup léčby. Léčba pak probíhá různými způsoby, často na míru každému pacientovi a jeho životní situaci.

Nejčastěji vám odborníci naordinují terapii z oblasti kognitivně-behaviorální psychologie. Dále se k léčbě syndromu vyhoření doporučuje existenciální psychoterapie, transformační systematická terapie nebo logoterapie. Aby se pacient skutečně vyléčil, musí na sobě pracovat i mimo ordinaci, ideálně dodržovat výše uvedené preventivní desatero, řídit se radami terapeuta a především změnit zaměstnání nebo stav, který ho k syndromu vyhoření dovedl. Bez změn to zkrátka nepůjde.

Příjemnou součástí léčby pak může být i delší dovolená někde daleko, na místě, kde jste ještě nebyli, strávená klidu, v režimu offline.