Nalaď se na alfa vlnu a buď efektivní v práci i ve škole

V životě nás obklopuje mnoho rušivých elementů, díky kterým se nemůžeme naplno soustředit, ať už v práci, nebo doma při učení. Existuje hudba, která vám může pomoci soustředit se a zvýšit vaši koncentraci. Zkuste se naladit na alfa vlnu!

Všichni určitě znáte situaci, kdy sedíte v pokoji, máte otevřené sešity a učebnice a snažíte se nasoukat do hlavy dnešní látku, protože zítra píšete test. Ale ne a ne se soustředit. Čtete jeden řádek stále dokola a vlastně nevíte o čem je. Občas vám cinkne upozornění na mobilu, zřejmě nějaká zpráva nebo notifikace z Facebooku. Pak si řeknete, že máte hlad, musíte do kuchyně. Pak máte žízeň a nakonec se vám chce na záchod. Oddalujete učení tak dlouho, že je večer a vy zjistíte, že jste se dneska nic nenaučili.

Poradíme vám pár triků, díky kterým vaše hlava bude pracovat na plné obrátky!

Vytvořte si příznivé prostředí

Důležité je prostředí, ve kterém se nacházíte, když se učíte a chcete se soustředit. Telefon položený vedle vás, který neustále cinká a zvoní, to určitě nepřispěje k lepší koncentraci. Zkuste ho úplně vypnout nebo odložit do zcela jiné místnosti.

Abyste nemuseli neustále odbíhat s argumentem, že máte hlad či žízeň, nachystejte si do pokoje dostatek tekutin i třeba nějakou svačinu.

Vyvětrejte si! Čerstvý vzduch okysličuje mozek a vy se tak můžete lépe soustředit. Určitě se vám nebude dobře učit v zatuchlé a nevyvětrané místnosti.

Hudba a soustředění

Podle nejrůznějších výzkumů existuje hudba, která vám může pomoci zapamatovat si slova, slovní spojení, věty nebo přímo celé texty. Slouží k tomu rytmus hudby. Ten může za to, že se vám do hlavy rychleji a efektivněji dostane to, co potřebujete.

Vědci z Northwestern Medicine zjistili, že paměť má svůj denní rytmus. Krátkodobá paměť vrcholí ráno, odpoledne je pak vhodná doba na ukládání dlouhodobých vzpomínek.

Už od 50. let se mluví o příznivém vlivu hudby na naše soustředění. Ne každá hudba je vhodná.

Tady je pár základních pravidel, které by jste měli dodržovat, pokud si při učení chcete hudbu zapnout:

• nepouštět hudbu nahlas – určitě není dobré, aby vám hudba hrála hlasitě, k plnému soustředění úplně stačí, když si ji zapnete potichu, aby tvořila jakousi kulisu a hrála v pozadí
• neposlouchejte hudbu s textem – pokud je vaše nejoblíbenější písnička Pohoda od Kabátů a při refrénu si začnete zpívat „Když se u nás chlapi poperou“, tak vás to k silné koncentraci nepřivede, právě naopak. Proto poslouchejte jen instrumentální hudbu, která není zpívaná, a tudíž nemá slova.
• poslouchejte hudbu, která podporuje alfa vlny (co jsou alfa vlny se dočtete níže v článku)

Jakou hudbu poslouchat?

Vhodnou hudbou při učení mohou být zvuky přírody. Někdo rád poslouchá ševelení větru, déšť a jiný zase zpěv ptáků. Vědecká studie The Journal of the Acoustical Society of America z roku 2015 uvedla, že zvuky přírody napomáhají koncentraci, zanesou vás do vlastního světa, který vám simuluje učení v přírodě. Příroda je brána jako přirozené prostředí, ničím nerušené, bez okolních vlivů.

Další z možností je instrumentální hudba. Je to hudba, kde se nezpívá, protože zpěv je brán jako rušivý element, jenž odvádí pozornost jinam. Přemýšlíte pak nad textem, nad slovy a nad tím o čem písnička je.

Další zajímavou variantou je bílý šum. Je to zvuk, který je na první poslech neslyšitelný, ale pomáhá nám soustředit se, meditovat i usínat. Bílý šum brání slyšet nechtěné zvuky a utlumí je tak, aby vás nerušily.

Mezi stránky, které vám pomůžou najít hudbu na soustředění patří BRAIN.FM nebo třeba [email protected]

Mozartův efekt

Velmi často se k učení a soustředění doporučuje barokní hudba. Konkrétně hudba Mozarta. Výsledky studií totiž ukazují, že poslech Mozarta může vést ke zlepšení schopnosti učit se a řešit nejrůznější situace.

Klasická hudba může působit relaxačně a snižovat míru stresu oproti hudbě populární. Ovšem jestli je to stoprocentně pravda říci nemůžeme. Existují samozřejmě i ti, kteří se proti této metodě staví.

Jak zlepšit krátkodobou paměť?

Co je to alfa vlna?

Náš mozek pracuje na vlnách, jsou to jakési režimy mozku. Většinu času trávíme na beta vlnách, ale při učení se chceme dostat pomocí hudby na alfa vlny, díky kterým se můžeme lépe soustředit. Alfa a beta vlny nejsou jediné, které známe. Existují ještě théta, delta a gama vlny.

Alfa ( 7Hz-13Hz)

Alfa vlnu dosahujeme před usínáním, je to fáze uvolnění a odpočinku. Zkrátka si představte takový stav pohody, kdy vás nic netíží, nerozptylují vás žádné jiné podněty a užíváte si klid. Tato fáze nám pomáhá zvýšit koncentraci, lépe se učíme a pomáhá nám i zvýšit naši imunitu.

Beta (13Hz-35Hz)

V této fázi se pohybujeme nejčastěji, zkrátka právě teď v tento daný moment jsme ve fázi beta. Tyto vlny jsou aktivní v bdělém stavu. Vidíte, že frekvence jsou rozsáhlejší než u jiných vln. Čím vyšší frekvenci zažíváme, tím víc se cítíme nervózní a podráždění, naopak v čím nižší frekvenci mozek je, tím více se cítíme unavení.

Théta (4Hz-7Hz)

Tato fáze zodpovídá za hluboké uvolnění, spánek i snění. V této fázi může docházet i k zkvalitnění dlouhodobé paměti a mozek má tendence nacházet neobvyklá řešení na nejrůznější situace. Říká se jí také fáze vizionářská.

Delta (0,5Hz-3Hz)

Tato fáze je důležitá pro obnovu síly a energie, jedná se o hluboký spánek nebo i bezvědomí. Při této fázi se regeneruje celý náš organismus.

Gama (40Hz a výš)

Jsou to vlny vysoké rychlosti, nastávají při hluboké meditaci a jsou označováni jako vyšší vědomí.

Dali jsme vám pár tipů na hudbu, která vám může navodit příjemné a efektivní prostředí k učení. Teď je na vás, co vyzkoušíte. Čemu dáte tedy přednost? Hudbě klasické nebo zvukům přírody?