Rozdíl mezi fyzickým a emočním hladem: jíst bez hladu si vybírá svou daň

Hlad je instinktem všech zvířat včetně lidí. Je to primární potřeba, která nás tlačí k tomu, abychom své konání i pozornost zaměřili na dosažení velmi jednoduchého cíle: hledat a konzumovat jídlo.

Proč jíme, aniž bychom byli opravdu hladoví, i když máte pocit, že jsme? Může to znít zvláštně, ale může se to stát: naše stravovací návyky nejsou založeny pouze na objektivních potřebách těla, ale také na naší víře v to, kolik a co je každý den běžné konzumovat. Emoční hlad je zvláštním jev, který dokáže vyvolat potřebu jíst automaticky a bez toho, aby to vyžadoval žaludek.

Hlavní rozdíly mezi emočním a fyzickým hladem

1. Způsob vzniku hladu

Fyzický hlad vzniká postupně, roste s časem a člověk má obvykle kontrolu nad tím, co a kolik toho sní, aby fyzický hlad zahnal. K fyzickému hladu povětšinou přistupujeme racionálně, takže může přijímat chytrá rozhodnutí a stravovat se vyváženě.

Emoční hlad se naproti tomu objeví náhle a vyžaduje okamžité uspokojení a člověk k jeho zahnání hledá pouze určitý typ jídel – a to tzv. „comfort foods“ – tedy jídla, která kvůli vysokému obsahu tuků a cukrů „otupí“ mozek. Mezi taková jídla patří smažené jídlo a slané pochutiny, dezerty, čokoláda nebo jakékoli jídlo s cukrem.

2. Příčiny vzniku hladu

Fyzický hlad je způsoben něčím velmi jednoduchým: naše tělo potřebuje energii, aby fungovalo a mělo dostatek energie.

Emoční hlad je hledání potěšení nebo „zaplnění prázdnoty“. Nejčastěji k němu dochází, když jsme ve stresu, pociťujeme úzkost, cítíme se osamělí a v depresi, nebo naopak, přepadne-li nás stav euforiie nebo nadměrného štěstí, například na večírku, svatbě, o Vánocích nebo na Nový rok atd.

Existují různé teorie, které se snaží emoční hlad vysvětlit. Jeden z nich hovoří o vzpomínkách, které jsou zaznamenány v podvědomí, když jsme byli jako děti odměněni sladkostmi, což byl symbol náklonnosti, a proto nám konzumace těchto jídel příjemný pocit připomíná.

Další teorie spočívá v tom, že se snažíme konzumovat cukr jen proto, že zvyšuje hladinu určitých hormonů – například serotoninu, které navozují pocit potěšení.

3. Pocity, které hlad navozuje

Zatímco po utišení fyzického hladu se dostaví pocit pohody a uspokojení, po konzumaci jídla z emočního hladu se obvykle objeví pocit viny, lítosti nebo studu, protože emocionální hlad zákonitě vede k přejídání, či dokonce k opakovaným záchvatům přejídání.

Záchvatovité přejídání je vážné psychické onemocnění, které spolu s bulimií a anorexií spadá mezi poruchy příjmu potravy. Záchvaty přejídání se vyznačují konzumací velkého množství jídla v relativně krátkém čase, a to i navzdor tomu, že nemáme hlad. Zároveň během takového „záchvatu“ nejsme schopni kontrolovat, jaké jídlo a v jakém množství sníme.

4. Míra nasycení

U fyzického hladu jste celkem přesně schopni posoudit, že už „máme dost“ a dál jíst nechceme. Naproti tomu emoční hlad je mnohem obtížnější uspokojit. Při konzumaci sladkostí nebo dezertů má pozitivní účinek velmi krátké trvání a za několik hodin se znovu objeví hlad. Je to proto, že tímto typem jídla, jehož výživové vlastnosti jsou pro tělo velmi nízké, nelze uspokojit fyziologickou potřebu těla, ale pouze potřebu duše, vypořádat se s emocemi.

Jak bojovat s emočním hladem a záchvatovým přejídáním?

Prvním krokem v boji s emočním hladem je pokaždé, když chceme jíst, položit si následující otázky:

• „Proč chci jíst?“

• „Cítím se hladový/á?“

• „Jsem hladová/ý, nebo jen ve stresu?“

• „Mám opravdu hlad, nebo jen potřebuji vyplnit prázdno či se vypořádat s pocity, kterým nechci čelit?“

Měli bychom analyzovat vnitřní pohnutky, které nás vedou k tomu, sáhnout po jídle a zjistit, o jaký typ hladu se jedná.

Pokud je to fyzický hlad, můžeme se racionálně rozhodnout a vybrat si, co nás nejlépe vyživí a uspokojí.

Na jídlo si vždy vymezte prostor a čas. Soustřeďte se pouze na něj a nenechte se rozptylovat jinými činnostmi, jako je sledování televize, používání telefonu nebo práce na počítači.

Jedná-li se o emoční hlad, je důležité, abychom zjistili, jaké pocity nebo emoce ho vyvolaly. Následně musíme udržet nutkání jíst nezdravá jídla nebo potraviny s velkým množstvím cukru. V takovém případě zkuste stabilizovat naši potřebu jíst a dejte si nějaké ovoce, zeleninu, čaj nebo jen sklenici vody.

Nejúčinnější strategií, jak ovládnout emoční hlad, je naučit se ovládat své emoce, tím, že se přijmete a budete řešit důvody jejich vzniku. Nicméně to se snadno řekne, a hůře provede. Začněte tím, že zlozvyk zahánění emocí jídlem nahradíte jinou relaxační aktivitou – procházkou, meditací, telefonátem s blízkou osobou, poslechem hudby apod.

Budete-li se věnovat jiné činnosti, emoční hlad kousek po kousku ustoupí, a vy se tak vyhnete záchvatům přejídání.

6 bodů, se kterými už konečně zhubnete

Další možností, která je trochu praktičtější, je vytvořit si jídelníček na celý týden a striktně se držet plánu. Nemusí to být žádná extrémně dietní jídla, stačí si jen přesně stanovit, co budete jíst. Jídelníčku je důležité naplánovat v době emoční stability, aby bylo možné vybírat potraviny racionálně a ne na základě momentální nálady.

Všichni jsme někdy jedli, aniž bychom měli skutečný hlad, a není třeba se za to stydět. Je však důležité, abychom přijali opatření a nespadli do emoční závislosti na jídle. Emoční hlad může mít dopad nejen na postavu a následně na sebeúctu, ale také na celkové zdraví, neboť dlouhodobě nevyvážená strava způsobuje řadu závažných nemocí, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol a s ním spjatá kardiovaskulární onemocnění apod.

Pokud nejste schopni problém emočního hladu řešit svépomocí, psycholog vám může pomoci vyřešit problémy spojené s jídlem a usměrnit všechny uvězněné emoce k plnohodnotnějšímu a především zdravějšímu životu.