Prokrastinace aneb odkládání práce na později

Co je to prokrastinace?

Odkládat, odkládat, odkládat. Odložit domácí úkol, odložit pracovní povinnost, odložit přípravu na zítřejší poradu. Prokrastinace je zvyk odkládat práci a povinnosti, které je třeba řešit, a nahradit je jinými příjemnějšími činnostmi – například „sjížděním“ sociálních sítí, bezmyšlenkovitým brouzdáním na internetu či sledováním filmů a seriálů.

Jedná se o nepřítele pracovní morálky současné společnosti, která má tendenci upřednostňovat potěšení a nenáročné aktivity na úkor obtížnějších úkolů.

Proč tak rádi odkládáme?

Hlavní příčinou prokrastinace je převážení krátkodobého přínosu z toho, že nepracujeme – těšíme se z jiné příjemnější činnosti, vyhýbáme se náročným úkolům nebo odpočíváme, oproti dlouhodobým přínosům z vykonané práce, jako je vyhýbání se pocitu úzkosti z čekajících úkolů, které mají být splněny, plnění pracovních závazků nebo osobních cílů.

Náš mozek nám také s problémem otálení nepomáhá. Přesvědčuje nás, že beztak „pracujeme lépe pod tlakem“, což je myšlenka založená na zvýšení naší schopnosti soustředit se a aktivně plnit cíle, když se blíží termín uzávěrky. Toto otálení je však vykoupeno zvýšeným pocitem úzkosti z odkládání povinností a velká míra stresu.

Příklady prokrastinace

Prokrastinace má mnoho podob a téměř jistě se všichni ztotožníme s některou z nich:

• Student, který čeká na poslední den před zkouškou, než se konečně začne učit.
• Zaměstnanec, který odkládá důležitý hovor s nadřízeným či přípravu prezentace na příští poradu.
• Partneři, kteří nečelí vztahovým problémům, a vztah se jim tak pomalu rozpadá.

Poznali jste se? Jste prokrastinátor!

Doporučujeme

Kniha Konec prokrastinace

Kniha Petra Ludwiga o prokrastinaci, chorobném odkládání důležitých úkolů a povinností.

Znáte ten pocit, když se vám nechce začít dělat na nějakém úkolu? Stává se vám, že odkládáte i věci, které opravdu dělat chcete? Snažíte si sami sobě poručit, ale neposlechnete se? Petr Ludwig v původní české publikaci opírající se o poslední vědecké výzkumy světových univerzit z oblasti lidského rozhodování, motivace a produktivity přináší odpovědi na otázky, které si klade každý z nás.

Koupit na KnihyDobrovsky.cz

Prakrastinace obvykle reaguje na několik faktorů, jejichž nejčastější příklady jsou:

• Obtížnost

Práci odkládáme kvůli vysokému stupni obtížnosti. Vymlouváme se a svou nečinnosti sami před sebou a před ostatními ospravedlňujeme nedostatkem znalostí a dovedností.

• Zdlouhavost a nudnost

Obvykle se stává, že se do úkolů, které nám připadají dlouhé a nudné, zrovna příliš nehrneme.

• Práce z domova

Práce z domova má své klady i zápory. I když vám může být pohodlnější, skrývá také nekonečné množství nejrůznějších rozptýlení, které vás mohou od práce odvádět. K vyrovnání této situace je nezbytná disciplína a pevná pracovní morálka.

• Strach ze selhání

Strach z neúspěchu může způsobit, že určité činnosti bezdůvodně odkládáte. Nenechte se paralyzovat strachem a pusťte se do práce! Mějte na paměti, že neúspěch je součást každé životní cesty a vždy je tu druhá šance.

Druhy prokrastinace

Existují jedinci, kteří jsou kvůli prokrastinaci velmi pomalí a každý dílčí úkol jim trvá nepřiměřeně dlouho. Pak jsou tu tací, již se naopak díky prokrastinaci stávají kreativně produktivní. Na základě toho se můžeme setkat se dvěma základními druhy otálení. Ke kterému z nich dvou patříte vy?

• Aktivní prokrastinace

Pokud jste jedním z těch lidí, kteří nejlépe pracují pod tlakem, máte pocit, že vaše kreativita v posledních minutách před „deadlinem“ prudce roste, a proto se vědomě zdržujete práce až do poslední chvíle, pak jste aktivním prokrastinátorem.

• Pasivní prokrastinace

Patříte-li naopak k těm, kteří znehybní, pokud mají zadaný úkol, vaše nerozhodnost nebo všudypřítomné rozptýlení vám nedovolí dokončit práci včas, pak jste pasivní prokrastinátor. Toto auto-sabotážní chování může být značně škodlivé pro vaši produktivitu.

Ať už jste aktivní či pasivní prokrastinátor, jedno je jasné – potřebujete zapracovat na pracovní morálce.